Ajurvéda, neboli ajurvédská medicína je považována za nejstarší dochovaný léčebný systém na světě. Její kořeny sahají až do védského období (3 tis. let př. Kr.) Také se jí říká matka medicíny.
Čarak, významný znalec, vysvětluje, že ajurvéda je vědou, která nabízí znalosti o zdokonalení a naplnění života, získání pocitu štěstí a poznání života po všech stránkách.
Roku 1982 byl tento systém oficiálně uznán Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Slovo Ajurvéda znamená v překladu věda o životě.
Ajurvéda léčí celé tělo, mysl i duši. Léky nemají vedlejší účinky a léčba je namířena na kořen nemoci.
Osm oborů ajurvédy, které jsou vzájemně propojeny:
- Kaja čikitsa – interní medicína
- Salakja tantra – orl
- Salaja tantra – chirurgie
- Agadha tantra – toxikologie
- Bhuta vidja – psychologie, psychiatrie
- Kaumára bhrtja – pediatrie
- Rasajana – farmakologie
- Vadźikarana – sexuologie
Tyto poznatky získali moudří a svatí lidé (rišiové a muniové) v dávné minulosti. Některé znalosti se šířily pouze ústním podáním. Bylo sepsáno spousta textů, ale dochovala se jen práce Agniveše – Čaraksamhita.
Mnoho lidí v Evropě trpí fyzickými i psychickými problémy. Často totiž oddělují tělo, duši a mysl, čímž vzniká energetická disbance, či-li nemoc. Naší přirozeností je rovnováha – zdraví – Ajurvéda. Ten, kdo rozumí životu, porozumí snadno i ajurvédě.
Ajurvéda je jako velký, hluboko zakořeněný strom. Z pěti kořenů (éteru, vzduchu, ohně, vody a země) vzniká pevný a silný kmen, který se rozvětvuje na tři základní větve. (vat, pit, kaf)
Každý člověk, každá živá bytost je unikátní, jedinečná. Proto i přístup ajurvédy k malému problému je vždy osobitý, konkrétní. Vychází z maximálního poznání a porozumění individuality jedince. Vše, co se vyvíjí, potřebuje svobodu a pocit volnosti. Dogma neumožňuje vývoj. Život vedoucí ke spokojenosti není ohraničený.
V Indii, kde má Ajurvéda své kořeny, ji přijímají jako dar, vzácný poklad, poselství bohů. Podle toho se také k moudrosti a znalostem chovají. Tedy Ajurvéda je ryzí dar.
Podle ajurvédy je lidské tělo tvořeno pěti základními prvky mahabhut (voda, země, oheň, vzduch, éter). Každé tělo má své základní životní funkce a vlastnosti (konstituci)
Co vzniká z prvků:
| prvky | vzniká |
|---|---|
| éter + vzduch | vát |
| voda + oheň | pit |
| země + voda | kaf |
Slova vát, pit, kaf patří mezi základní pojmy, kterým je třeba rozumět v širších souvislostech. A nejen vyměnit za česká slovíčka „oheň, voda, vzduch“. Je nutno vnímat kvalitu, vlastnosti a projevy těchto živlů.
| VÁT | chápeme jako vlastnost vzduchu | suchost, lehkost, pohyblivost, nestálost, hrubost, hořkost, svíravost, ostrost |
| PIT | chápeme jako vlastnost ohně | horký, mastný, lehký, prudký, prchavý, páchnoucí, kyselý, ostrý, slaný |
| KAF | chápeme jako vlastnost hmoty | mastný, studený, těžký, stálý, hladký, sladký, kyselý, slaný |
Prakrti (zásadní vlastnost, někdy se překládá jako „konstituce“). Prakrti se určí podle vlastností, podle trvalého, nikoli dočasného stavu. Podle vlastností, které jsou porušeny a deformovány, se určí porušená dóš.
V Ajurvédě se na vše dívá z pohledu prakrti. Kolem člověka je neustálý pohyb a i v člověku je nepřetržitý pohyb a pohyb způsobuje změny. Změny se projevují ve vlastnostech. Např. změna ročního období má silný vliv na harmonii. (Léto má vlastnosti podobné PIT, podzim – VAT, zima KAF)
Ajurvéda se netýká jen těla, ale i celého prostředí (vztahu, podnikání, manželství, rodiny, atd.). Cílem je vše dobře poznat, provést správnou úvahu a vybrat způsob, kterým se snadno nastolí harmonie, ať již v těle nebo v prostředí.